acrobat
31. 3. 2006
Nevěř tomu, co slyšíš ani tomu, co vidíš
Když zavřeš oči, ucítíš nepřítele
Když jsem tě poprvé potkal, v tvé duši byl plamen
Co se stalo s tvou krásnou tváří topícího se sněhu.
Teď vypadá takhle!
Můžeš polykat nebo plivat
Můžeš to vyzvracet, nebo se tím zadusit
Můžeš snít, tak sni nahlas
Víš, že ti utíká čas
Tak nenech ty bastardy aby tě rozdrtili.
Ne, nic nedává smysl, nic nezapadá
Vím , že by jsi udeřila, kdybys věděla koho
A zvolil bych si víru
Kdyby tu byla nějaká, které bych mohl věřit
Ano, rozlomil bych chléb a víno
Kdyby tu byla víra, ve které bych mohl přijímat.
Protože to teď potřebuju.
Vzít kalich
Naplnit ho a pomalu vypít.
Nemohu tě nechat jít.
Musím být akrobatem
Abych takhle mluvil a hrál.
Můžeš snít, snít nahlas
Nenech ty bastardy aby tě rozdrtili.
Co budeme dělat, když už všechno bylo řečeno?
Žádné nové nápady a všechny knihy už jsou přečtené.
Musím být akrobat
Abych takhle mluvil a hrál.
Můžeš snít, snít nahlas
Můžeš najít svou vlastní cestu.
A můžeš budovat, a já taky
A můžeš volat, už se nemůžu dočkat
Můžeš se schovat a uchopit
Ve snech začínají povinnosti
A já můžu milovat, můžu milovat
A já vím, že příliv a odliv se střídají
Tak nenech ty bastardy aby tě rozdrtili.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář